V tomto článku se ti pokusíme poradit, jak si správně vybrat karimatku, aby ti bylo na cestách vždycky teplo a nescházel ti příjemný pocit pohodlí. Seznámíme tě blíž třeba s koeficientem R neboli R-value a v neposlední řadě přidáme i pár užitečných tipů. Tak se pohodlně usaď a jdeme na to.
Začneme tím nejpodstatnějším a to vysvětlením pojmu R také označovaným jako R-value. R je značka tepelného koeficientu u karimatek, který je důležitým ukazatelem při výběru správného modelu karimatky.
Hodnota R uvádí izolační schopnosti karimatky, kdy vyšší hodnota R udává lepší schopnost karimatky odizolovat chlad od země.
Čím je koeficient R vyšší, tím lepší jsou izolační vlastnosti karimatky
Tepelný odpor mezi karimatkou a povrchem pod ní závisí především na její tloušťce a použitém izolačním materiálu. S vyšší hodnotou R obvykle roste také hmotnost a rozměr balení sbalené karimatky. Je tedy nasnadě promyslet, zdali ti záleží na váze a rozměru karimatky vzhledem k povaze využití.
Hodnota R se u karimatek udávala v rozmezí 1.0 – 9.5. S nástupem nové normy měření hodnoty R, která je sjednocena pro všechny typy karimatek a jejich výrobce, kteří chtějí hodnotu R u svých produktů uvádět, se nyní hodnota R v drtivé většině pohybuje v rozmezí R1 – R6.
Spousta z nás dělá největší chybu už při samotném výběru a následné koupi karimatky. Volíme nesprávné tloušťky, velikosti, někdy i zbytečně šetříme na prvotní investici a neuvědomujeme si, jak je karimatka vlastně důležitá.
Nejdřív si musíš uvědomit hlavní vlastnost spacího pytle, kterou není ohřev těla, ale je to jeho tepelná izolace. Dá se říci, že těmi hlavními „kamny“ je tvoje tělo. Spacák ti pomáhá si z vlastního tepla kolem sebe vytvořit bariéru z ohřátého vzduchu, který dokáže spacák pojmout. Samo sebou záleží i na kvalitě a materiálu ze kterého je spacák vyroben.
Jak jsme si řekli, aby se mohla izolační vrstva vytvořit, potřebuje spacák vzduch. Spacák svou výplní pojme určité množství vzduchu. Jakmile si do něj ale lehneš, spodní vrstva vzduchu je tvojí váhou vytlačena. Tím pádem přicházíš o potřebnou izolaci od země, která má většinou o dost nižší teplotu, než má tvoje tělo. V tuto chvíli přichází se svými službami na scénu karimatka, která zaručí oddělení studeného povrchu od vašeho teplého těla. Zvýší se tak nejen pohodlí a kvalita spánku, ale také tepelný komfort.
Mnoho lidí, především začátečníků mnohdy potřebu, či funkčnost karimatky podceňují. Vyberou si krásný, drahý a pohodlný spacák do - 20°C a k němu 4 milimetrovou karimatku, která je určena na cvičení do uzavřených prostor.
Platí, že sebelepší spacák se špatně zvolenou karimatkou tě nebude hřát. Proto je dobré rozmyslet, v jakém období chceš nejčastěji cestovat a taky zvážit finanční možnosti.
Bohatě si vystačíš s pěnovou karimatkou o tloušťce 2 centimetry, či jednokomorovou nafukovací karimatkou s R 1-2 a základním syntetickým spacákem nižší cenové relace.
Tady už je vhodné pořídit si například 3 centimetrovou nafukovací karimatku s vicekomorovým systémem konstrukce, či pěnovou karimatku obohacenou o izolaci nebo ALU vrstvu s R 2-5 a doplnit ji o kvalitnější syntetický spacák.
Pokud si budeš chtít vyzkoušet spaní ve sněhovém záhrabu, popřemýšlej o samonafukovací karimatce, nejlépe obohacené o izolaci, s R 6+ doplněné o péřový spacák.
Nutností je pochopit, že vlastně čím lepší a kvalitnější spacák máš, tím k němu vlastně potřebuješ i daleko lepší karimatku.
Za teplého počasí se bez vysoce kvalitní karimatky leckdy dokážeš obejít. Jakmile ale přijde na řadu studenější, vlhčí počasí, či dokonce spaní na sněhu, tak může být spaní bez kvalitní karimatky vysokým riskem se zdravím.
U tohoto měřítka musíš následně brát v úvahu i její navazující skladnost. V dnešní době je na trhu naštěstí velké množství karimatek různých materiálů, kvality, velikostí i zpracování a je tedy pouze tobě, jak se s tímto vypořádáš.
Karimatky můžeme dělit podle několika základních oblastí.
Bohužel u karimatek, s jednokomorovým systémem konstrukce, vyvstává velké mínus v podobě náchylnosti na poškození a nižším tepelným odporem. Nafukovací karimatky se mohou poškodit nebo úplně zničit ostrými předměty, drsným zacházením, blízkostí vařiče či ohně. Dokonce ani intenzivní sluneční žár není pro tento typ karimatky ideálním, protože vystavení nadměrnému teplu může mít za následek vyboulení, povolení švů a ztrátu funkčnosti.
Na možnost propíchnutí nafukovacích karimatek se již začalo myslet. Díky tomu vznikly přepážky nebo komory. Proděravění pláště jedné z komor tak nemusí znamenat ztrátu funkčnosti celé karimatky, nýbrž jen jednoho izolovaného místa, kdy zbytek karimatky dál plní svůj účel. Většina karimatek proto disponuje 6 – 8 komorami, které zvýší nejen funkčnost, ale i samotný tepelný odpor karimatky
Plní se za pomoci ventilu, kdy se musí nafukovat celá již od začátku a to za pomoci úst, či nafukovacího vaku. Vyfukovat se začne ihned po otevření ventilu, kdy se vyfoukne z podstatné většiny a zbytek vzduchu ji opustí, při skládání.
Samonafukovací karimatky v sobě snoubí výhody nafukovacích a pěnových karimatek.
Samonafukovací karimatky zažívají v dnešních dnech asi největší boom a mezi uživateli patří k nejoblíbenějším. Je to dáno tím, že tepelný odpor, poskytovaný komfort a zejména izolace, hrají v jejich prospěch i přes vyšší hmotnost vůči třeba pěnovým karimatkám.
Vnitřní část karimatky je většinou tvořena póry pěny, kdy celá tato konstrukce je uzavřena v odolném materiálu, který lze nafouknout. Pěna a obal jsou spojeny v pevných švech a ty zaručí udržení pěny napnuté a odolné proti posunu i proležení. Právě díky kombinaci pěny a vzduchu je i u tenčí karimatky zaručena vyšší efektivita tepelného komfortu.
Plní se za pomoci ventilu, kdy se sama plní ihned po otevření ventilu, díky jejímu rozpínání, které funguje jako pumpa a nasává vzduch dovnitř. Plnění ale chvíli trvá a není 100%. Stačí ale pouze lehké dofouknutí. Vyfukovat se začne ihned po otevření ventilu, kdy se ale vyfoukne z menší části a vzduch se z ní musí dovytlačit předtím, než se přejde k samotnému balení
U základních modelů tohoto typu karimatek, které jsou “prarodiči” moderních modelů, hraje prim lehkost, nízká pořizovací cena a odolnost.
Pěnovým karimatkám nevadí jim ani drsnější zacházení. Nejsou tak náchylné na poškození, a pokud už se jim něco stane, nemá to nijak významný vliv na funkčnost.
Co se ale týče izolačních vlastností, nejsou jejich výsledky nikterak oslňující ba naopak. Svůj účel odvedou většinou spíš v mírnějších, teplejších podmínkách jako je například letní táboření a spaní na túrách.
U zimního stanování je jejich použití doporučeno s rozvahou, využijí jen při vyšší tloušťce materiálu. Výhodou je provedení s vodoodpudivou a oděru odolnou vrstvou, která se pokládá na zem a zlepšuje tak vlastnosti samotné karimatky.
Jádro těchto karimatek tvoří velmi tenká vrstva polyethylenu. Ta je z vrchní strany potažena hliníkovou fólií, která odráží vyzařované teplo zpět k jeho zdroji.
Vužívají se jako izolační vrstva pod samonafukovací nebo nafukovací karimatky, nikoliv pro samostatné použití.
Oblíbené jsou především vyznavači extrémních sportů, například horolezci, kteří při výběru své výstroje zvažují opravdu každý gram
Tyto karimatky jsou tvořeny silnější vrstvou polyethylenu než ALU karimatky.
Moderní, 3-sezónní PE karimatky mají povrch s uzavřenými póry a profilaci podobnou platu na vejce. Tato specifikace zvyšuje profil karimatky a tím i pohodlí, ale především i míru izolace, protože se v pórových kapsách lépe drží více vzduchu.
Jsou perfektní základní a ekonomickou variantou pro letní táboření.
Tento druh karimatky využívá etylenvinylacetát, tedy hmotu s tvarovou pamětí a vyšší odolností vůči tlaku (používá se i jako tlumící mezipodešev do obuvi).
Eva karimatky jsou lehké, nepropouštějí vodu a izolují lépe než PE karimatky díky menším uzavřeným pórům. Díky vyšší mechanické odolnosti jsou prakticky nezničitelné.
Pro své vynikající vlastnosti se využívají například na vysokohorskou turistiku, či horolezení.
Je známo, že vzduch je izolant a to platí i při jeho využití v karimatkách. Důležité je ale soustředit se na to, jakým způsobem je s ním v dané karimatce „pracováno“.
Jestli je vzduch dobrým nebo špatným izolantem, závisí na tom, zda je někde uzavřen. Například v komorách karimatky nebo v buňkách pěny, která karimatku vyplňuje.
Pokud má vzduch prostor, tek jeho molekuly neustále kmitají, čímž dochází k ochlazování vzduchu od země a chlad se tak přenáší na vrstvu pod spacákem. Izolace je tak mnohem nižší, ale i v tomto případě je to lepší, než spát na holé zemi.
Proto je dobré se zaměřit na karimatky, které poskytují komorový systém nebo jsou vyplněny pěnou, aby pohybu vzduchu uvnitř, co nejvíce zamezily.
Rady pro údržbu
Aby karimatka přežila co nejdelší dobu a byla ti parťákem na co nejvíce dobrodružstvích, je stěžejní, se o ni dobře starat.
Na našem blogu se ještě dozvíš: