Budím se s úzkostí mnohokrát za noc a ani celá moje rodina nespí. Máme strašný strach, venku zní sirény a slyšíme tanky. Již dlouho nás z televize vybízejí, ať si sbalíme nejnutnější věci, ale nikdo opravdu nevěřil, že to bude potřeba.
Je devátý den války, nemohu jíst a celé noci poslouchám ty strašlivé zvuky.
Jsem vrcholová sportovkyně, ale stejně jako jiní nemohu vůbec nic dělat. Jsem zavřená se svou rodinou v bytě a propadám beznaději.
Obracím se svoji kamarádku Viktorii, pátou kajakářku z OH v Tokiu. Píšu jí, že už nemůžu a hrozně se bojím. A že už to nevydržím, protože ani nemohu sportovat.
Viktorie mi hned odpovídá: “Sbal se a pokud se vejdeš do vlaku, hned vyjeď. Kamarádka z Olomouce mi psala, že pokud bude kdokoliv z vodáků potřebovat pomoc, postarají se o něj.”
Moc nepřemýšlím, beru tašku. Nevím co sbalit, co mě čeká, ani kde leží Olomouc, ale vím, že musím pryč.
Mamka chce zůstat, musí se postarat o babičku s dědou, protože táta bojuje.
Jsem na nádraží a je nás tu strašně moc. Bojím se, že se nedostanu do vlaku, ale množství lidí ve vagonech nikdo nereguluje. Jedeme namačkáni na stojáka až do Lvova a potom se dostáváme do Polska. Já jedu vlakem do Krakova a autobusem do Olomouce.
Cítím úlevu, že jsem v bezpečí a zároveň úzkost a stres. Co bude dál? Bude na mě opravdu někdo čekat?
Ale šlo to hladce. Vodáci a celý klub v Olomouci se o mě perfektně postaral. Mám byt a pomohli mi vyřídit víza, pojištění, hmotnou pomoc.
Teď trénuji, cestuji a žiji mezi nimi. Denně máme společné tréninky, cítím se tu opravdu dobře. Hned po týdnu se povedlo začít chodit na Univerzitu a 2x týdně na jazykové kurzy. Už rozumím skoro všechno a rusko-česky se domluvím.
Během následujících 14 dní přijelo dalších 7 závodníků z mého klubu z Kyjeva. Většina z nich ještě není plnoletá a tak žijí u vodáckých rodin v Olomouci, kteří mají stejně staré děti. Společně chodí na tréninky, do školy i na závody. Všichni se denně potkáváme na loděnici.
Oddíl SKUP z Olomouce nám velmi pomáhá, platí všechny náklady na sport, pomáhá s náklady na život a zajistil nám vše na naše sportování. Zapojilo se hodně lidí, firem, kamarádů a za to moc děkujeme.
Firma Husky nás vybavila outdoorovým materiálem na přenocování. Na vodáckých akcích se totiž většinou spí v tělocvičně či kempu a my neměli nic na spaní.
Máme se fajn, ale naše největší přání je vrátit se domů. Máme tam všechny nejbližší a je to náš domov. Moc si přejeme, ať je to jednoho dne možné. Ale na vás a na to jak jste nás přijali, nikdy nezapomeneme. Děkujeme ze srdce.
Oddíl kanoistiky v Olomouci je jeden z největších a po mnoho let nejúspěšnějších oddílů v České republice.
Závodníci oddílu vybojovali jen v loňském roce 16 individuálních medailí z Mistrovství světa a Evropy ve všech možných věkových kategoriích.
V řadách oddílu je více než 15 reprezentantů ČR
Naše nejúspěšnější juniorka Klára Kneblová vyhrála v roce 2021 Mistrovství světa ve vodním slalomu a v rámci České republiky byla vyhodnocena jako 3.nejlepší juniorský sportovec napříč všemi sporty.
Kromě vrcholového sportu se věnujeme i výchově a tréninku dětí. Denně se setkáváme na loděnici v Olomouci, Vyjíždíme na řeky, umělé slalomové dráhy a expedice po celém světě.
Instagram: @skup_olomouc
Facebook: Oddíl kanoistiky SK UP Olomouc
Další příběhy z rubriky Husky pomáhá:
HUSKY CZ, s.r.o. they need your consent to the use of cookies so that they can better customize the website for you and make it easier to use. By clicking the "I agree" button, you agree to save cookies in your browser, thanks to which you can use the website's potential to the fullest. Details can be found on the page "Information about cookies".
And get discounts and other great benefits in a few seconds